Když jsem si to pravidlo poprvé přečetl, tak mi přišlo fajn, protože bude jasný, že třeba Polybiův čtverec bude bez Q, ale v herní rovině nás nemálokrát stáhlo ke dnu. Na startu jsme se ho "naučili" používat tak, že nad každým náhodným číslem v zadání se vedla polemika, jestli to náhodou neznamená, že se použije n-abeceda podle něj.

Ano, umožňuje to organizátorům se neomezovat na jednu konkrétní abecedu... ale zároveň to hodně rozšiřuje možnosti pro dezinterpretaci trojanů nebo zvláštních náhod (třeba černých šestnáctinových úseků na "terči" bylo 42), použití pětadvacítkové abecedy na devítce bylo asi tak stejně opodstatněné jako použití šestatřicítkové, takže i když se omezíme na hezčí čísla z 1-42, je to poněkud disruptivní.

Nějaké autorské omezení na "jen ty věci, co existují i mimo šifru" fungovat pro hráče nebude, pokud nebude komunikováno i směrem k nim, protože při luštění typicky nevíš, co je tentokrát ta náhodná šestadvacítka (dvaačtyřicítka...) na které je šifra postavená.