Řešení pětky u nás probíhalo zhruba takto: Vidíme spirálu. Variantu rozstříhat ji a roztočit zavrhujeme, aspoň do doby, než selžou nestříhací postupy. Zjišťujeme, že černé úseky jsou násobky šestnáctiny kruhu. Pokud bychom chtěli hudební šifru, kde černá je nota a bílá mezera, tak nám chybí výšky not. Odhadujeme, že bílé mezery jsou takové divně dlouhé, skoro jako by tam byly jen kvůli tomu, aby odsunuly černé na příslušná místa jejich začátku. Když nepovažujeme bílé oddělovací čárky za divný tisk, ale jako legitimní součást šifry, tak je vidět, že černé úseky jsou jen polovičky, čtvrtinky, osminky a šestnáctinky, přičemž menší osminka je vždy v první či druhé půlce čtvrtinky, tj. jsou do sebe zanořené, tedy se jedná velmi pravděpodobně o morseovkový strom (zvlášť když i to pravidlo u dané šifry bylo nápovědné). A zbývá jen správně přečíst. Pro mě osobně jedna z nejhezčích šifer hry :-) Vždycky mě potěší těžká a smysluplná pomůcková šifra. Škoda, že na desítku jsme nepřišli tak o hodinku dřív...
Aby bola informácia úplnejšia, pridávam náš postup:
Osobne sa mi spätne páči, ale tých slepých ciest je tam strašne veľa. Nápad na strihanie ani len nepadol.
Tak u nás to probíhalo nějak takhle:
Přičemž body 1) až 14) jsou cca 2 hodiny, zbytek asi čtvrthodina...
Pro nás bylo nejdůležitější asi osekání informací na dřeň a pracování se zlomky místo spirály. Opakovaně jsme si odůvodnili, že jsme všechny prvky zadání využili. Když nám to dál nešlo, tak jsme se k papíru vraceli, ale nikam to nevedlo. Nápad s morseovkovým stromem není moc přímočaře vyanalyzovatelný, ale dává podle mě největší smysl.
Taky bych chtěl poděkovat za hru. Na to, jak to s náma dopadlo, jsem si to překvapivě užil – ta první část hry (včetně startu) se nám líbila moc :)
K šifře číslo 5: podepsal bych se pod Derův názor. Když jsem po hře zjistil, že pětku vyluštilo osmnáct týmů, nemohl jsem uvěřit vlastním očím – znamená to, že alespoň osmnáct lidí mělo zrovna tenhle nápad, i přes všechno ostatní, co se s tím dá dělat. Hustý. Vždycky poslední dobou po Po trati přemýšlím, jakou vlastnost nebo schopnost mají ti, kteří tyhle zásekový (a z mýho pohledu bohužel (zatím?) neluštitelný) šifry dokážou pokořit, případně do jaký míry je to mapování de facto náhodný. Nechtěli byste se trochu rozepsat třeba konkrétně u pětky, jak jste k řešení dospěli?
Každopádně alespoň platí, že po trápení na podobných šifrách vždycky vznikne několik nápadů na jiné šifry, což je teda taky fajn. Jinými slovy – frustrace ze šifry samotné je poněkud zmírněna objevováním jiných (z pohledu luštitele v tu chvíli "lepších") nápadů.