Také se snažímě upřesnítkům vyhýbat, jak jen to je možné. Někdy je však potřeba šifry přiohnout dramaturgii hry, příp. vyměnit dvě šifry, které to předtím zvládly bez upřesnítka, ale po prohození už nezvládnou. S roustoucím tlakem na originalitu šifer celkem opodstatněně klesá jejich schopnost zašifrovat jakoukoli „tajenku“.
U téhle šifry by asi bývalo stačilo upřesnítko: „Zprávu hledejte uprostřed.“ To by mohlo problém s haluzením vyřešit.
Polohu dalšího stanoviště by především nemělo být snazší zjistit z upřesnítka než z šifry.
Pokud to totiž jde, tak se těžko lze vyhnout testování, kde má kdo hranice haluzení. Takže zařazení takto řešené šifry do hry je chyba.
Upřesnítka mi vůbec přijdou jako příšerně nadužívaná. Upřesnítko je nouzová pomůcka pro případ, kdy organizátoři nezvládnou organizačně, dramaturgicky, volbou šifer a trasy a umístěním organizátorů a schránek s šiframi dosáhnout toho, že tajenka šifry určuje dostatečně polohu následujícího stanoviště. Jsou výjimečné případy, kdy je upřesnítko vhodné nebo je součástí nějaké metašifry, ale nechápu, proč jich musí být na hrách tolik. Ze 120+ šifer posledních ročníků iNuly a Per partes měly upřesnítka celkem 3 šify. A nepřijde mi, že by absencí upřesnítek ty hry nějak trpěly...