Důvod, proč jem v těch 5:41 do vlaku na Kolovraty nenastoupil, bylo, že mi přišlo jako blbost, aby orgové dávali stanoviště 4 km daleko, když mezi jednou a čtvrtou (kdy tudy mělo procházet nejvíc týmů) vlaky nejezdí. Jinak po třech a půl hodinách jsme měli úplně stejné řešení, akorát Tomáš byl nadšený ze způsobu, jakým jsme ho dostali (asi přeslechl, jak jsme na něj přišli předtím), tak jsme tam jeli - co taky jiného dělat ... Jinak obecně: pokud se první tým dostane na sedmičku o 6 hodin před ostatními a stejně dojde jen na 12. z 15. šifer, tak bych se zamyslel, zda Vám ta spousta práce, která s takovou šifrovačkou je (jmenovitě s šiframa v 2. polovině hry), stojí za to ...

Děkuji moc za hru!

Přestože se z 99% shoduji se Sváťou, je moje poděkování naprosto upřímné. Jde vlastně jen o úhel pohledu.

Na nule jsme dopadli stejně jako Tykadla se třemi vyluštěnými hesly. S napětím očekávám, v čem byla ukryta nezbytná morseovka. Následně jsme si užili hezké ZOO a dorazili do Country hospody. Kromě příjemně rozjeté párty stárnoucí oslavenkyně s živou hudbou a héliovými balónky s číslicemi 8 a 0 nás trochu překvapila stálá přítomnost Stárnoucích lidí s tužkou a papírem u sousedního stolu. A stejně jako Tykadla moc nechápeme to zařazení Instrumentálu do mezitajenky, když se s ním pracovalo až po genetivu (nejdřív nominativ - bůh, pak genetiv - boha a teprve potom instrumentál ve spojení s "týmem" - bohatým). Šifra moc pěkná. Dokonce bych neváhal nazvat ji krásnou! Perla! I když - provedení tak trošku PoTratí.

Následující lego jsme si kolektivně celkem užili a vyčetli přesně to, co jsme vyčíst měli - domeček a "54R". Máme ale v týmu Elif, která tvrdí, že je to dostatečně jednoznačné, čímž rozptyluje rozpaky ostatních. Já jsem se u vchodu do toho r-baráku na jednu stranu trošku divil, že tam šifra vůbec je a na druhou stranu jsem byl rád, že v okolí není žádný luštící, protože by to mělo znamenat průchodovku. V tomto jsem se nemohl mýlit víc.

První část luštění si v nočním chladu celkem užíváme. Vyškrtáváme, preparujeme RGB a CMY, až nám nakonec vyleze 6 kompaktních tvarů. Několikrát se ujišťujeme, že 26 slov pro černobílou a 39 (=3x13) slov pro barevná slova, může být skutečně jen náhoda. Dokonce přečteme dva tvary (šestiúhelník a osmiúhelník) s trochou sebezapření jako nuly a přečteme RGBCMY tajenku jako 1300J+obdélník. A ejhle. Přesně ve vzdálenost 1,3 km jižně je v mapě malinký obdélníkový rybníček. Vyrážíme bez dalších pochybností. Na místě kromě několika bloumajících týmů nic nenajdeme. Tak aspoň pomáháme zoufalé majitelce ukončit celonoční trápení při hledání pejska, který utekl, když se splašil z výboje elektrického ohradníku, kterým je oplocen i předmětný obdélníčkový rybníček.

Časem dostáváme i nápovědu. Aha. Tak máme zkusit nějaké jiné řazení. To v tom asi bude hrát roli řazení vlaků, na které by napovídal ten černobílý podklad. Jdeme na nádraží. Hrajeme si znovu s těmi 26 slovy. Také nás zaujmou ty židovské památky v okolí. A máme spoustu dalších nápadů. Robert dokonce už chce sednout do jednoho z prvních ranních spojů a vydat se k poště v Kolovratech. Proč? Protože je to prý 103 00 a to tam tak nějak v tajence je. Ale je to dost slabé a navíc je to hodně daleko. Škoda. Mohli jsme si hóóódně polepšit :-).

Ze srandy jdeme před nádraží na rozcestník RGB značek (vskutku - hned před nádražím s černobílými kolejemi je sloup s počáteční značkou všech tří klíčových barev). Další zadání tu ale nepřekvapivě není. Po čase se jdeme zahřát na benzínku. Pavel odjíždí domů. Odchod jednoho člena (zpravidla Hrocha) v minulosti fungoval jako přivolání řešení. Tentokrát si budeme muset ještě počkat. Nakonec se správné řazení (R-C-G-M-B-Y = 13000J) dostaví. Přesto pořád váháme (kupodivu nejvíc váhá jinak rozhodná Elif). Nakonec se přesouváme a nelitujeme.

U pošty máme opravdovou radost z vyzvednutí další šifry. Odměna je o to větší, že si užíváme moc pěknou, týmovou (byť trošku průchozí) šifru. Přesouváme se na "těškou". Předjarní dopoledne je najednou plné sluníčka. V týmu panuje skvělá nálada. Elif se usmívá, Robert natáhnul krok a Dudla srší nakažlivým humorem.

Jsme nabití tak, že by těšká nejspíš dlouho neodolávala (haha...). V poledne se vracíme do civilizace společně s dalšími týmy, které na těšké skončili. Hodnotíme klady a zápory PoTrati. Je krásný jarní den plný nových zážitků a výzev. A to je ten odlišný úhel pohledu.

Děkuji Zvířátkům za hostování. Děkuji orgům za hru.

Tomáš