Orgovská repotáž

Hospodští povaleči vs. organizátoři 4:1

aneb Dodatek k reportáži

Motto: „Je třeba zasít kontroverzní semínko. Unifikované šifry jsou moc sterilní a za mnoho nestojí.“

To hlavní, co se odehrávalo před hrou, jste si mohli přečíst v šifře číslo 12. Tam je uvedeno to podstatné :-) Ale protože ani my jsme nevěděli, co přinese budoucnost, nabízíme zde drobný
Orgův deník – dodatek; pozemské datum: po hře.

No co si budeme povídat, jsme rádi (až na výjimky), že někdo letos po dvou výsledkově hubenějších letech (nad námi) zvítězil, a tím dokázal, že to pořád ještě jde. Zároveň se ale vítězi cítíme i my, že jsme zvládli poměrně náročnou organizaci první třetiny hry.
Pojďme se ale ještě vrátit na začátek.

Březen – zasloužený odpočinek

Po afterpárty 2015, plni dojmů vlastních i od týmů, se scházíme, abychom si vynadali, pochválili se a pogratulovali si. Živě diskutujeme o koncepci a našem dalším směřování. Detaily vám však raději zatajíme, s ohledem na citlivější povahy; výsledek, tedy hru samotnou, jste ostatně mohli posoudit sami.

Duben – Kolovraty

Opravdu jsme uskutečnili výjezdní poradu v Kolovratech, která se ukázala být velmi plodnou a na níž byla představena první verze Kulečníku a koncepce celé hry. Trasu již tradičně máme zhruba rozvrženou, jen ji naplnit šiframi.

Září – Pomalý rozjezd

Po letním spánku (z pohledu aktivní práce na hře) se začínáme opět pravidelně scházet v poměrně nové hospodě. Máme totiž takové samaritánské sklony rozjíždět nové podniky, které považujeme za perspektivní, ale vypadá to, jako by se báli, že jim tam začnou chodit lidi. A na Blanické 28, kterou jsme dříve taky tak trochu rozproudili, se v naše poradní středy začala scházet společnost česko-francouzského přátelství, jež nás vystrnadila počtem i hlukem.
Nové šifry, respektive nápady na ně, se tentokrát trousí nějak pomalu – že bychom se už v minulých ročnících vystříleli z nejlepšího? Navíc některé pěkné pokusy zamítáme, protože si někdo vzpomene, že něco podobného nedávno v trochu jiné formě proběhlo. No ani tak se neubráníme pár duplicitám, ježto však aspoň veřejná porota později označí za velmi zdařilé a lepší jejich předchůdců. Aspoň že tak, účastník se pobavil a org zůstal satisfakován.
S výše uvedeným také souvisí, že jsme, ač neradi, opustili minisérii metrošifer, prý velmi populárních :-P, a také náš dvorní básník se letos odmlčel. Vyměnil totiž tužku nebo papír za všemocný nástroj zvaný Matlab, a tak jste se mohli kochat nejen Kulečníkem, ale také neméně zdařilým Hracím automatem. Fenomenální úspěch posledně jmenovaného ještě rozebereme později.
Vůbec nápady na skoro všechny trháky, rozuměj nejlépe hodnocené šifry, vznikly relativně pozdě, asi tak dva až tři měsíce před ostrým nasazením.

Registrace aneb Nechci slevu zadarmo

Překvapilo nás, kolik týmů požádalo o slevu za hloupost. Těžko říct, zda za tím hledat upřímné pokání nad nepřekonáním loňské pětky (za které my rozhodně ani trochu nemůžeme ;-) ), či jen prosté využití možnosti snížit náklady na hru. Každopádně děkujeme za doznání!
Také jsme spokojeni s rostoucí tendencí počtu týmů. Vlastně ani tolik nezáleží, zařadili-li jsme předchozí rok hru více nebo méně kontroverzní. Asi by jich přišlo i víc, ale někteří zlí jazykové odrazují sebe i jiné od účasti z důvodu zimičky. No posuďte sami – nemrzlo, nepršelo, občas jen trošku fouklo. Lepší březnovou noc jsme si ani nemohli přát.

Po hře je každý org

Start – houbaření

Náš tip: nejrychlejší to dají za 20-30 minut. Realita: Málokdo zřejmě šel optimální variantou, ale hodina a něco taky není špatná. Náš záměr rozředit odchod týmů ze startu se nicméně podařil, i lecjaký zkušenější tým se houbami kochal celé čtyři hodiny až do prozrazení řešení.
Někteří účastníci opětovné zařazení oblíbených hub kvitovali, neboť je v terénu ještě nemohli zhlédnout, jiní brblali „zase houby!“, každopádně spojení s Václavákem se obecně líbilo a i turisté a kolemjdoucí si užili své.
Zařadíme je opět příště? Nebo už jich bylo dost a orgové si rituálně udělají smaženici? Nechme se překvapit…

1 až 3 – hospodské aktivity

Efekt překvapení během hry, respektive po ní, se nám podařil. Spousta týmů se divila, jaktože v hospodách potkávají tak málo soupeřů, a o pavoukovitém systému neměli ponětí.
Nebylo úplně jednoduché síť občerstvoven zařídit. Hospody jsme domlouvali v období tří týdnů před hrou, a až na jednu „potížistku“ byli majitelé či provozní velmi ochotní, u většiny by se dalo hovořit o zájmu, podpoře podobných aktivit i nadšení. Až na velmi ojedinělé výjimky vše probíhalo bez problémů, snad nám odpustí luštitelé-konzumenti, které jsme museli požádat o předčasné uvolnění místa pro nově příchozí.
S nastavením obtížnosti úvodních šifer jsme spokojení, stejně tak se vyplnila naše představa o tom, že týmy budou postupně víc a víc paranoidní a budou hledat kolem sebe artefakty. Myslím, že tento letošní „hospodský pětiboj“ více než důstojně zastal funkci aktivit, jež jsme z praktických důvodů zařadili na začátek hry a které si tím pádem užili všichni. Většina prošla prvními třemi hospodami včas, snad jen dvě skupiny dostaly zadání trojky po zavíračce.
Jistý tým při příchodu na trojku prohlásil na adresu Tour de Hospoda, třímaje už přitom v rukou půllitry:
„Nám se to jako moc líbí, ale v téhle hře mají jasnou výhodu abstinenti!“

Trochu horší bylo sehnat těch 22 pomocníků (osm na start k houbám, čtrnáct do hospod). Což o to, známých a kamarádů máme dost, jenže někteří na poslední chvíli odřekli, a spousta dalších buď tu sobotu měla velkou rodinnou oslavu, nebo jela do Červeného Újezda. Nakonec to klaplo, jen asi tři pozice jsme zalepili z vlastních řad. Ano, Matrix mívá běžně ještě víc pomáhajících v terénu, ale pro nás to byla drsná premiéra. Každý rok si říkáme, že ta další hra se určitě ponese ve střízlivějším duchu, jenže co naplat – časově a početně nejnáročnější aktivity si hráči nejvíc chválí a nejdéle pamatují. Překonáme se příště?

4 – dvojhospoda Blanická

Jelikož se s majiteli tohoto Pivního baru známe, souhlasili s prodloužením provozu až do rána a s rezervací celého podniku pro nás. Mohli jsme tak uskutečnit nejen náš starší nápad s krávou (loni se neuskutečnil z důvodu nenalezení dostatečně vhodných a ochotných prostor), ale i poměrně čerstvý návrh hracího automatu (vlastně na něm ani nestačila zaschnout barva). Obsluha nakonec hrdinně vydržela až do konce hry, za což jí ještě jednou děkujeme. Toho k ránu využily i týmy trápící se s patnáctkou, luštíce tak v pohodlí, které vám nenabídne ani tolik opěvovaná benzínka, a navíc pod dohledem uštěpačných organizátorů.

Trochu nečekaná pro nás byla průchodnost krávy spojená s neprůchodností hracího automatu. Že na něm skončí dobrá patnáctka týmů a zbytek se na dlouho zasekne, nebo že spousta jich tajenku neautorsky vyscrabblí, jsme moc nečekali.
Atmosféra v hrací místnosti byla po několik hodin velmi hustá, budoucí gambleři se nemohli nabažit našeho instruktážního videa, ve vydýchaném sále se mačkali a fascinovaně hleděli na toto takřka sedmiminutové dílko znovu a znovu celé hodiny. Dostaly se k nám dokonce ohlasy, že někteří návštěvníci zůstali a vychutnávali si lahodné sekvence obrázků až do konce promítání, přestože již dávno věděli, kam jít dál. Na pár hodin jsme dokonce museli omezit počet diváků, což nás velmi mrzí. Uvažujeme nicméně o dalších uvedeních – již brzy na vašich monitorech!
Na poznámku obsluhy, že ti nešťastníci už zírají na míhající se obrázky několik hodin a skoro nekonzumují, opáčil dohlížející org:
„Víte, co alkoholiků jsme takhle vyléčili? Akorát teď mají zase jiný problém …“

5 – rozborka a sborka

Tak tahle šifra podle nás měla být po aktivitovém maratonu a nedobrovolné hospodské Tour odpočinková. Dostanou se na čerstvý vzduch a nasají novou motivaci pro „terénní“ část. Chyba lávky. Že by se nám všichni v těch hospodách podnapili? Taková čistá, návodná šifra, přečtu a vidím. Tůdle. Připsala si krásných 28 zářezů, a to tam nikdo nepřišel těsně před koncem – naopak, mezi sedmou večerní a šestou ranní. V tom už holt spočívá kouzlo a nevyzpytatelnost šifrovaček. Mnoha týmy nicméně byla hodnocena vysoko.

6 – (už raději) účastníkům pivo nelej

Přestože méně originální, než jsme doufali (předchozí obrázkové palindromy před námi úspěšně tajili), líbilo se její provedení. Pro nás překvapivě skoro průchodovka.

7 – kulinářská: nenápadný zabiják …

… ale jinak v podstatě podle našeho očekávání.

8 až 12 – prej průchodovky

Nojo, to prostě neotestuješ. Ale zas je třeba brát v úvahu, že tyto úkoly byly vlastně lehké pro ty, kteří se dostali přes jinačí nástrahy. Na druhou stranu šifry neurazily a snad i pobavily. Naštěstí pak na řadu přišly

13 až 15 – agenti s povolením dorážet (týmy)

Nejvíc jsme se báli průchodu třináctkou. Testující týmy nevěděly, co s mezitajenkou, až konečně jeden tester dal celou šifru sám asi za patnáct minut a velmi si ji pochvaloval, takže vlastně nebyl důvod nic měnit. Čtrnáctka byla podle očekávání jen otázkou času, pokud ho teda tým měl ještě dostatek. Tady byly tedy zabijákem tikající hodiny.

No a patnáctka … evidentně zlatý hřeb rána :-) Původně vypadala úplně jinak, ale pořád na zadání něco mátlo, takže šachovnice napovídající na kostičky se ukázala být nejmenším zlem. A vůbec, i týmy, které si na ní vylámaly pomůcky a kdovíco ještě, samy rády musely uznat, že byla pěkná.

Cíl – zpátky do hospody

Kdo by nechtěl dojít hru, u které se to nikomu už dva roky nepodařilo. A ještě si na přípitek sám natočit pivo. Ovšem přetlakované. Ještěže nakonec týmy dokončily hru ve stejném pořadí, v jakém začaly plnit cílový úkol, neměli jsme totiž zpočátku situaci úplně pod kontrolou. Po intenzivním googlení nabyl jistý tým přesvědčení, že aby rychle natočili míru, je třeba sud ještě víc přepumpovat. Mno. Ani Google neví to, co zkušení pivaři. Pak jsme jim to radši zakázali, aby vůbec někdo hru dokončil. Ostatní soutěžící nedorazivší včas pak mohli jen závidět rozkošný pohled na zápolící namotivované Pivany Točiče.

Co říci závěrem

Takže za nás asi dobrý, přežili jsme snad se ctí a za rok možná opět na trati.
A gratulujeme všem, protože přece
„Smysl hry není ve vítězství, ale ve hře samé.“

Za organizátory sepsal Kempas a doplnil Václaf.