Můj obdiv k úvodním hospodským šifrám se násobně zvýšil po zjištění, že na začátku jsme byli odesláni do osmi různých hospod pro půllitry. Následně se vždy dvě hospody spojily v jedné hospodě s tácky. A pak jsme dostávali účet už jen ve dvou různých hospodách. Teprve na bifteku s forbesem se trasy spojily. Tím se dá relativizovat povzdech Zuzky z "opisování" s půllitry. V naší hospodě jsme byli sami a v klidu jsme si naše pivo vychutnali a vyluštili. A přesto, že jsme od počátku věděli, jaký je smysl koleček, zavrhl jsem nápad abstinentské části týmu, abychom obsah vylili. Naopak jsem přinesl ještě jedno pivo na případné odlévání :-).

Václafovi se omlouvám za podseknutý odhad ceny těch půllitrů. Nějak jsem nezapočítal potisk, množstevní rezervu při "open" hře a také hrazení cenného obsahu (byť si myslím, že nápad s okamžitým vyprázdněním nepadl jen v našem týmu). Odhad tedy Opravuji na rovnou desítku.

Za všechny Spící Voly bych chtěl poděkovat za hru velmi velmi nadprůměrné kvality, jejíž realizace v této podobě očividně vyžadovala ohromné množství práce a příprav. A jako každý rok, vše bylo pěkné, řešitelné, vyladěné a bez chyb fungující. A samozřejmě vše podtrženo oblíbenou pivní tématikou, letos navíc okořeněnou o krásné pivní artefakty. Takže ještě jedno moc děkujeme!

No a náš výsledek, to byl takový pěkný bonus ke všemu před chvílí zmíněnému. Už to zase jednou přijít muselo! :-) Každopádně u nás je to přesně tak, jak píše Marwin níže. Výsledky máme obecně dobré, nicméně k vítězství velké hry potřebujeme velmi příznivou konstelaci několika okolností. Jsem rád, že se nám všechny krizičky během hry podařilo překonat a dostali jsme tak možnost zabodovat na patnáctce.

Derovi děkuji za gratulaci. Je fakt, že v Gulliverovi už to vypadalo hodně špatně a dokonce se začínal skloňovat EN 477 Metropol. Posilněni klobáskami jsme ale nakonec "MGRC" udolali a potvrdili fakt, že vzdávat se prostě nemá, páč jeden nikdy neví, co se může nakonec stát :-)

"O výhodnosti celodenní jízdenky se vedou spory :-)"

Pokud jste tím neměli na mysli, že stejně většina startovního pole skončí na pětce, tak bych řekl, že se žádné spory vést neměly. :) MHD jsme ne hře využili celkem 13x, a to nepočítám cestu na start a z cíle. Je teda pravda, že jsme na spoje měli celkem kliku a že nám nevadilo občas na spoj chvilku počkat.

Abych vyčerpal zásobu rýpání, tak ještě musím zmínit, že ten "náčelník skautů" v pětce je samoúčel jak prase (asi interní vtípek) a start na Václaváku (a navíc s "milovanýma" houbama) byl teda pěknej opruz.

No, a tím bych asi výčet věcí, co mi na letošní Po trati vadily, vyčerpal... šifry byly super. Po dvanáctce jsme se vážně obávali, že o vítězi rozhodne šifra č. 5, protože jsme šifry 6-12 luštili víceméně na stojáka. Potěšil nás tak závěrečný šifrový trojboj, který pořadím řádně zamíchal. Hospodská tour na začátku nás vyděsila (jenom Tom říkal, že by se nezlobil, kdyby byla v hospodě každá šifra), ale když se ukázalo, že šlo jenom o tematické intro rozumné délky, výrazně v našich očích stoupla. Dost se mi líbí, že jste zabukovali tolik hospod, abyste měli jistotu, že se startovní pole dostatečně rozředí. Trasa byla OK, prostě městská hra, takové já rád, jiní zase příliš ne (zdravím vola Karla).

Celkově opravdu hezká hra, děkujeme moc. Nejvíc se mně osobně líbily šifry z úvodního hospodského intra, potom 5, 10, 13 a 15. To, že se mi líbí i kontroverzní šifry s troškou balastu, není náhoda ani protimluv - na hře sice mluvím jinak, ale IMHO přesně takové šifry dělají hru zajímavou a napínavou. Zatímco na jednodušší, čistou úlohu si člověk většinou po čase už ani nevzpomene, na trochu kontroverzní zadání vzpomíná i po letech. Kokodák.

A ještě jednou gratulace Spícím Volům - poté, co jsme v hospodě vyluštili pětku právě v okamžiku, kdy jim přišlo objednané jídlo, jsme si říkali, že tam skončí. A oni ne, pacholci. :)

Zdravím z nižších pater pekelné hry a také moc děkuji.

Jsme spokojeni i přesto, že jsme dospěli zhruba jen do poloviny hry (nebyli jsme ani na osmičce). I tak jsme to hlavní zvládli. Zasmáli jsme se na startovní lavičce (sice jsme se hodně zdrželi, ale přece jen o něco méně než organizátoří Svíček, kteří obsadili hned vedlejší lavičku a naplnili tak známé české přísloví o největší Tmě). Odnesli jsme si půllitr (což jako sběratel těchto nádob hodně oceňuji) i tácek. Obdrželi jsme i moc vtipný účet za hru. Po bifteku jsme si také zahráli forbes a dostali se na náš historicky nejdelší zásek. Větný rozbor jsme dali až po ranním probuzení a strávili nad touto šifrou více než 11 hodin (tedy polovinu hry). K našemu údivu se na našem pořadí ve hře ani po tomto záseku skoro nic nezměnilo. Pak jsme si zopakovali palindromy a skončili u dávného spolužáka na ranní kávě (čímž jsme nedoluštili šifru umístěnou míň než 100 metrů od jeho domu).

S radostí si teď projdeme šifry, které se nám nepodařilo vyřešit. Jednou z nich je také záhada tvorby rozpočtu hry. Podle mých skromných výpočtů mohlo startovné pokrýt náklady na lavičku (přes 7 tis. Kč), půllitry (cca 4 tis. Kč) a možná tisk zadání. A pokud se orgům podařilo rozlousknout i tuto šifru, mají můj obdiv.